Brexit, naděje pro EU
Národní stát a nadnárodní říše
Nadnárodní říše v historii lidstva vznikaly a zanikaly, aby z jejich popela vznikly říše nové a tak dále pořád dokola, jedná se o neustále opakující se cyklus. I sovětská socialistická federální říše skončila, aby se opět coby Ruská federace stala novým superstátem stmeleným na bolzanovsko-rádlovském pojetí státu postaveném nikoliv na etnickém principu, ale na společném ideálu, který dokáže na určitou dobu oslovit všechny různojazyčné národnosti jakékoliv federace, či jiné formy nadnárodní říše. Tak tomu v historii lidstva prostě bylo, je a s velkou pravděpodobností navzdory nacionalistické ideologii, jež vznikla v prostředí jakobínského teroru během francouzské revoluce (silně centralizovaný stát postavený na etnickém principu), nadále i bude.
"Zásadním debaklem celé dosavadní éry evropské integrace je brexit, který je reakcí většiny britské veřejnosti na výše popsaný vývoj. Odchodem Británie ztrácí EU svůj původní raison d´etre, tj. sjednocení kontinentu," napsal před časem Jiří Weigl v článku, ve kterém si klade otázku, jestli národní státy přežijí snahu o vytvoření evropského superstátu. Odchodem Británie neztrácí EU svůj původní raison d ´etre, tj. sjednocení kontinentu. Podle mne je tomu právě naopak a odchod Británie z EU bude výhodný pro obě dvě strany tedy jak pro kontinentální Evropu, tak pro ostrovní Británii. GB je totiž s kontinentální EU nekompatibilní ať již z hlediska vývoje právního systému, či postoje ke svobodě individua a konečně také historickým vývojem instituce tzv. sociálního státu.
Anglosaský svět se vyvíjel jinak, než ten kontinentální, což můžeme pozorovat v jeho větším důrazu na svobodu individua a v menší roli státu, no a z této premisy vychází i odlišné právní systémy obou oblastí. Zatímco na evropském kontinentu je historicky upřednostňována právní teorie a praxe juspozitivismu, tedy převaha práva pozitivního a vesměs psaného nad právem přirozeným, v anglosaském světě a v Británii je tomu naopak a převládá jusnaturalismus, nebo-li převaha práva přirozeného, tedy nepsaného, univerzálního a nezávislého na státu. Tímto přirozeným právem by se měli řídit i zákonodárci. Anglosaský právní systém používá jiné pojmy (common law – equity), ale podstata onoho rozdílu je ve zkratce taková, jak jsem ji popsal. Z odlišného pohledu na roli státu a svobodu individua vychází i historicky daný vývoj instituce tzv. sociálního státu evropského typu, jenž je neoddělitelnou součástí našich životů a který vede ve svém extrému až k nepřirozenému pocitu, že občan má právo na to, aby se o něj „stát“ postaral a „stát“ má povinnost tuto péči vykonávat. Mně osobně se to nelíbí a dávám přednost anglosaskému vidění světa, uvědomuji si však, že jsem zcela zanedbatelnou a takřka neviditelnou menšinou, no a že anglosaský systém je na evropském kontinentě prostě nerealizovatelný.
Chci zpátky své peníze
„Chci zpátky své peníze.“ Tato věta britské premiérky Margaret Thatcher se stala nejen legendární, ale zároveň zcela přesně vyjadřuje princip přístupu GB k členství v EU. Thatcher zhruba pět let bojovala o to, aby byly podstatnou měrou sníženy finanční příspěvky Británie do rozpočtu EHS, což je velmi dobře popsané v knize „Skryté dějiny evropské integrace“ od autorů Booker a North.
„Abychom celou tu zdlouhavou historii zkrátili, Thatcherová trvala na svých 70%, Mitterand nehodlal ustoupit ze 60% a Kohl řekl, že by přistoupil na 65%. Pak Thatcherová navrhla dvě třetiny, tedy zhruba 66%. Mitterand ustoupil. Tváří v tvář její neoblomnosti prohlásil: „Jistě, paní premiérko, když na tom trváte.“ Dohoda byla na světě.“
Skryté dějiny evropské integrace, Barister & Principal, 2006, str. 231
Thatcher nakonec zvítězila a GB dodnes onu srážku z příspěvku úspěšně praktikuje. Z důvodů, které jsou v knize popsány, pak GB odmítla žádat o dotace pro zemědělce, což vedlo k situaci, ve které britští zemědělci ztratili schopnost konkurence se svými kolegy na kontinentu a zároveň k největší poválečné krizi britského zemědělství. Její vítězství, jak již to tak občas bývá, nebylo jednoznačné.
Jednání o brexitu byla a jsou podle mne velmi složitá kvůli dvěma zásadním problémům, na které se obtížně hledá nějaké řešení. Jsou to čtyři základní ekonomické svobody, na kterých je postavena EU, no a pak hranice mezi Severním Irskem a Irskem a křehký mír v Severním Irsku opírající se o Velkopáteční dohodu, která bude brexitem narušená, což je vnitřní politická záležitost Británie. Britové si přejí zachovat tři ze čtyř základních svobod, volný pohyb zboží, financí a služeb, ale jsou proti volnému pohybu lidí. EU nechce ustoupit od ekonomického základu, na kterém stojí celá EU, což je podle mne zcela správné. Británie chce vystoupit z EU a zároveň zachovat vše, co je pro ni výhodné za současného zbavení se toho, co považuje za nevýhodné. Požadavky Británie jsou mimo realitu a z mého pohledu občana EU velmi přehnané.
Každý soudný člověk dává přednost brexitu na základě dohody mezi GB a EU, řekl bych, což obrousí hrany a pomůže k plynulejšímu návratu do bezkonfliktní situace, nicméně nemám velké obavy ani z tzv. tvrdého brexitu. Naopak. Bude úsměvné sledovat, jak se politici a úředníci na obou stranách budou muset najednou probudit a nasadit zvýšené mega tempo, aby co nejdříve zvládli jisté technické problémy, které patrně nastanou. No a pak se situace vyřeší, zklidní a život půjde dál.
Nárůst ideologie nacionalismu
Nacionalismus:
"Je-li ideologie obecným uvažováním o světě, které má normativní důsledky pro politiku, pak je nacionalismus ideologií, a to ideologií ze všech nejmocnější...."
Blackwellova encyklopedie politického myšlení, str.315-317, Nacionalismus
Mnohem více než brexitu se obávám rostoucí tendence ideologie nacionalismu v zemích EU. Ideologii nacionalismu - národovectví, nesrovnávám s pocitem starým jako lidstvo samo, tedy s patriotismem, nebo-li s vlastenectvím, jenž je spjat s místem a nemá nic společného s etnickým, či rasovým pohledem na svět. Karel Schwarzenberg, v Praze narozený občan našeho státu, jehož život a život jeho rodiny je neodlučitelně spjat s historií naší země, je českým vlastencem, i když z pohledu nacionalisty není autentickým Čechem. Přechod mezi křehkým mírem, svobodou, prosperitou a válečným chaosem visí obrazně řečeno na vlásku a je mnohem obtížnější něco společnými silami dlouhodobě stavět, než to ze dne na den zbourat. Myslím si, že bychom si všichni měli skutečně vážit současného status quo a zbytečně si nezahrávat s ohněm. V této souvislosti mne napadají slova docenta PHDr Jána Pavlíka z jeho knihy „Hayek a teorie spontánního řádu“, přičemž také oceňuji i Pavlíkův smysl pro laskavý humor:
"Co se týče Československa, zatvrzelé lpění české politické a kulturní reprezentace na jungmannovské jazykové koncepci národa a odmítnutí bolzanovsko-rádlovského pojetí politického národa, sjednoceného nikoli jazykem, nýbrž společným ideálem, úkolem, programem, přijatelným pro všechny národnosti žijící v ČSR, přispělo lvím podílem k mnichovské krizi a posléze i k násilné etnické homogenizaci Čech a Moravy cestou odsunu sudetských Němců."
„Evropa vymírá; pokud budou nynější trendy snižování natality pokračovat tak, jak se vyvíjely doposud, nezbude v průběhu několika století ani jeden původní Evropan. A naplní se tak ona Kantova ironická poznámka, alternativně vztahující název jeho díla K věčnému míru k vývěsnímu štítu holandského hostince, na němž byl namalován hřbitov: Evropanům se dostane věčného míru na hřbitově.“
J.Pavlík, Hayek a teorie spontánního řádu
No a na závěr těchto úvah o nacionalismu bych rád čtenářům předložil, jak se k této ideologii vyjádřili dva tradiční liberální ekonomové rakouské školy Mises a Hayek:
„Kvaziteologický charakter všech kolektivistických doktrín se zračí v jejich vzájemných konfliktech. Kolektivistická doktrína neprohlašuje nadřazenost kolektivního celku v abstraktním smyslu; vždy provolává slávu určitému kolektivistickému idolu, a buď rovnou popírá existenci jiných podobných idolů, nebo je vzhledem ke svému idolu vykazuje do podřízeného a služebného postavení. Uctívači státu provolávají slávu určitému státu, tj. jejich vlastnímu, nacionalisté provolávají slávu svému vlastnímu národu.“
Ludwig von Mises, Lidské jednání, Liberální institut, Praha 2006, str. 134
"Jestliže my všichni příležitostně pociťujeme, že je dobré mít společný cíl se svými bližními a povznáší nás, když můžeme jednat jako členové skupiny směřující ke společným cílům, je to instinkt, který jsme zdědili z kmenové společnosti a který nám nepochybně stále prospívá, kdykoli je důležité, abychom byli v malé skupině sehraní a mohli se vypořádat s nějakou nenadálou potřebou. Nápadně je tento instinkt vidět, když se někdy i propuknutí války pociťuje jako uspokojení touhy po takovémto společenském účelu; a v moderní době se nejjasněji ukazuje ve dvou největších hrozbách svobodné civilizaci: v nacionalismu a socialismu."
F.A.Hayek, Právo, zákonodárství a svoboda, překlad Tomáše Ježka, Academia, 1994, str.236
Závěr
Nedovedu si představit, jak to celé dopadne. Těch možných variant je několik. Jsem však toho názoru, že ani v případě tvrdého brexitu, jenž bude o něco komplikovanější, žádná nevyřešitelná katastrofa nevypukne, vše se nakonec vyřeší k oboustrannému prospěchu a vzájemné spokojenosti v obou nadnárodních strukturách, vztahy mezi EU a GB zůstanou ryze přátelské. Doufám jen, že Britové nakonec nevyměknou, neudělají nějaké zvláštní salto a nepokusí se nějakým způsobem v EU přece jenom zůstat. To by pak byli opravdu jako Mr.Bean na plovárně.
Martin Mařák
Slovensko, od Hitlera k Putinovi
Příklon k autokratickým typům vlády zůstal, pevná ruka silného vůdce občany těchto území dodnes fascinuje.
Martin Mařák
Zbytečný nadstandard se Slovenskem
Opozice a neparlamentní strany a hnutí jsou z toho diplomaticky řečeno velmi nešťastné. Podobné postoje zaujali politici na Slovensku a podle slovenského premiéra česká strana ohrožuje vztahy se Slovenskem.
Martin Mařák
PRO na Malém rynku
Co dál? Těžko říct, z plánovaného meetingu na Letné vzhledem k sobotnímu fiasku patrně sejde, no a příští sraz bude asi lepší uspořádat kousek od Václaváku na Malém rynku.
Martin Mařák
Totalitní uvažování piráta Peksy
Poslanec Evropského parlamentu Mikuláš Peksa se v článku na Seznamu zamýšlí nad nutností většinového rozhodování v Evropské radě vzhledem dlouhodobé historii blokování finanční pomoci Ukrajině maďarským premiérem Orbánem.
Martin Mařák
Bez migrace Evropa zemře hlady
Myslím si, že v nastávajících volbách se hraje i o to, aby se podobní blázni a naprosto nevhodní politici pro výkon jim svěřené funkce nedostali nejen coby poslanci do Evropského parlamentu, ale ani do Evropské komise.
Martin Mařák
Traktory nazdar!
Vítám proto všechny akce proti Green Dealu a plánu zelených demagogů na zničení evropského průmyslu, zemědělství a tím i evropské ekonomiky, ať je už pořádá kdokoli.
Martin Mařák
Konec Babišovy inflace na dohled
"Jak to ten úžasný premiér Fiala se svou skvělou vládou pobabišovské obrody dělá, že s tou inflací dokázali tak mistrovsky skoncovat," ptám se údivem slova beznadějně hledaje.
Martin Mařák
Sjezd politické frakce Agrofertu
Naštěstí pro Babiše už mají naši senioři skutečně věkem pošramocené paměťové hard disky a vůbec bedna už jim tak nějak neslouží jako zamlada, no jo, no. Určitě mu to zbaští i s navijákem. To je tutovka.
Martin Mařák
Neviditelný pes zaštěkal (song)
Tak jsem pak doma zapnul počítač, nahrál bicí, basu, kytaru a tak, no a v neděli jsem to zahulákal, rychle zmixoval a tady je výsledek.
Martin Mařák
Neodkladnost reformy Ústavního soudu
Ústavní soud masivní většinou ústavních soudců zamítl stížnost na zrušení zkrácení mimořádné valorizace penzí, kterou podali poslanci nadnárodního korporátu ANOfert.
Martin Mařák
Euro, koruna a fyzické peníze
Vzhledem k vývoji společnosti je vlastně nakonec úplně jedno, jestli se u nás bude platit korunou, nebo eurem, neboť evoluce podle mne směřuje k bezkontaktní platbě za pomocí karet, mobilů, nebo časem i čipových implantátů.
Martin Mařák
Pohřebák Babiš z krematoria
Ani nevím, co depresivního tam vlastně vykládal, nevydržel jsem to a možná bych ten nápor negativní energie ani duševně, či fyzicky nezvládl.
Martin Mařák
Skvělý projev premiéra Fialy
Projev skvělého premiéra a moudrého státníka Fialy byl oproti zapšklým projevům nerudého prezidenta Zemana a nesouvislému maďarsko-slovensko-českému blekotání trestně stíhaného nadnárodního korporáta Babiše balzámem na duši.
Martin Mařák
SPOLU: 1-1=0
Volit SPOLU je to samé jako nejít k volbám. Niedermayera nejde vykroužkovat a to, co Vondra rozumného v EU parlamentu prosadí a odhlasuje, tak to svým hlasem sejme zelená rakovina lidstva Niedermayer. Spolu: 1-1=0
Martin Mařák
Doomeři v naší politice
Mezi nejklasičtější doomery v politice u nás patří apokalyptik Rajchl a jeho loňské výroky o tom, jak nebude plyn, lidé zmrznou, průmysl se zastaví, elektřina bude stát tisíc € za megawatthodinu a litr benzínu sto padesát korun.
Martin Mařák
Je vhodné vystoupit z OSN?
Globální struktura, jakou je OSN, je podle mne potřebná, protože v ní mohou jednat všechny strany a všechny státy.
Martin Mařák
Prezident a méně je někdy více
Projev pana prezidenta byl slušný, smířlivý, pozitivní a bez urážek a osobních válek, no a byl pronesen spisovnou češtinou, nedá se mu nic vytknout ani po stránce formální. Mně osobně to ke spokojenosti stačí.
Martin Mařák
28.říjen v eurodistriktu Morava-Slezsko-Čechie
Výborně, doba je již pár let těhotná novou smlovou, jež by nahradila skvělou, ale již dosluhující smlouvu Lisabonskou. Konečně se postupně skládající se stěny Rubikovy kostky evropského federalismu daly do pohybu.
Martin Mařák
Konzervativně pravicové neštěstí Izraele
Hotová nakba (arabský výraz pro katastrofu používaný pro označení dne vzniku státu Izrael) pro Izrael tedy bohužel bylo zejména nastolení pravicově konzervativní Netanyahuovy vlády, jak to tak z nadhledu vypadá.
Martin Mařák
Vercingétorix – bitva u Alesie
V září roku 54 před velkou katastrofou (začátek kalendáře ježíšistů) došlo v Galia Celtica ke tragické události.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 141
- Celková karma 27,68
- Průměrná čtenost 1443x
Můj oficiální YouTube kanál:
https://www.youtube.com/@umwurf