Tento víkend neskončí jen nekonečné boje o železný trůn z mečů v několik let trvajícím populárním televizním seriálu, ale vrcholí i závěrečná bitva dvou USA neziskovkových NGO gigantů o budoucí podobu Evropské unie, tedy Sorosovy Open society foundations, díky níž mohl studovat v zahraničí i maďarský premiér Viktor Orbán, a Bannonovy bruselské neziskovky The Movement, která má za cíl vytvářet Sorosovým snahám v Evropě protiváhu a zároveň rozložit EU. Síly integrační - dostředivé a dezintegrační - odstředivé, nebo-li šiky globalistické a nacionální se o přízeň občanů EU opět utkají ve zteči, která vypukne příští pátek a skončí v neděli večer, přičemž boj bude zcela jistě zuřivější než dnes již legendární a bájemi opředený zápas Mohameda Aliho a Joe Fraziera:
Steve Bannon, který z povzdálí zastřešuje panevropské nacionální hnutí, v neděli přiletěl do Paříže, vyjádřil se reportérovi listu Le Parisien k současné politické situaci v Evropě a podle jeho slov očekává příští víkend politické zemětřesení v EU.
„SB: Protože ze všech voleb, které proběhnou příští týden v Evropě včetně voleb v Británii s Brexit party N. Farage, jsou volby tady ve Francii bez pochyb ty nejdůležitější.
LP: Proč?
SB: Když se vrátíte do léta roku 2016, proběhly volby o brexitu, no a pak vítězné volby Trumpa. Ale v květnu roku 2017, přesně před dvěma roky, dobyl Macron velké vítězství nad Le Pen. Zvítězil z globalistických pozic a populistické hnutí vzpoury tak bylo Macronem, jenž byl vybrán „systémem“, naráz zastaveno. Nacionálně-populistická revolta, jak se zdálo, skončila. Ale příští víkend možná budou M.Salvini, M.Le Pen a N.Farage v čele tří největších stran v evropském parlamentu. Během dvou let se vše změnilo. Proto je Francie tak důležitá. Nejsem sice fanda Macrona, ale musím uznat, že vyznává to, co říká. Jeho proslov v září 2017 na Sorboně byl logickým závěrem evropského projektu J.Monneta. Chce evropské USA a je de facto hlavní postavou celé stranické kandidátky „Renesance“. Na plakátech ani není obličej hlavních představitelů kandidátky. (To není pravda. Na volebních plakátech je zobrazen tým kandidátů v čele s jedničkou, poznámka překladatele). Jedná se o referendum o Macronovi a jeho vizi Evropy.
LP: Jde tedy o odvetu?
SB: Nemyslete si to. Nicméně se Salvinim, Le Pen a Orbánem vznikla strukturovaná alternativa. Le Pen má pravdu, politika již není strukturovaná mezi pravicí a levicí, ale mezi těmi, kteří si myslí, že národní stát má být překonán a těmi, kteří ho považují za šperk. Takže příští týden budou mít lidé k dispozici opravdový výběr.“
Abych se přiznal, trochu úspěchu těm národovcům přece jen přeji, pokud to nebude přehnané. Je podle mne důležité, aby v EU nebyl viditelně prezentován jen jeden zběsilý extrém a aby to mezi oběma zdivočelými krajnostmi mohlo jiskřit, hrany se obrousily a rozumný střed zaujal pozice, které by vyhovovaly i mně osobně. Toho levicového šílenství, které se na nás ze všech stran valí z amerických univerzit, je přece jen na můj vkus poněkud příliš mnoho. Ale národovce volit v žádném případě nebudu, takový risk si nevezmu na svědomí. Jako občan ČR s pobytem v zahraničí tentokrát využiji možnosti, která je umožněna občanům EU, a budu volit Macronovu EU kandidátku v místě svého bydliště. Je to pro mne jednodušší, než si brát kvůli volbám jeden den dovolené a volit u nás doma se skřípěním zubů Zahradilovu ODS. Tak doufám, že k těmto důležitým volbám přijdete v co největším počtu a šťastnou ruku při výběru kandidátů.