V Brně na náměstí Svobody ční k nebi mohutný černý Satanův mužný falus a nikoho to již nepohoršuje. Nechápu, proč by na Staroměstském náměstí nemohla stát socha panenky Marie jakési, čímž by se mužská a ženská symbolika v ČR zcela vyvážila a dostala do naprosté gender rovnováhy.
Navíc je vlastně Mariánský sloup takovou nějakou, dalo by se obrazně říct, ikonou smíru mezi národy německým a česko-moravsko-slezským. Jeho opětné postavení zapadá do novodobého kontextu vztahů mezi oběma republikami a je jakýmsi symbolickým návratem Českého království do Svaté říše římské nyní pod ochrannými křídly matičky národů EU dobrotivé. Jedná se vlastně o stejnou symboliku jako příští sjezdy našich bývalých německých krajanů ze Sudet, které se doufám brzy budou konat na území ČR.
Prostě odpuštění, usmíření a nové vzájemné soužití, jež je prospěšné všem stranám, zkrátka Evropská unie. Když nad tím tak přemýšlím, začíná se mně myšlenka Mariánského sloupu v Praze docela zamlouvat a byl bych rád, kdyby se nad mými argumenty zamyslela i celá pražská kavárna a přijala je jako jeden gender ženamuž. Viděno prizmatem globalisty ( opak nacionalisty, popsal jsem to zde ), se jedná o zákonitý návrat ke zmenšenému multikulturnímu modelu v prostoru naší kotliny medem a strdím oplývající, jenž my, zastánci NWO, ve verzi mnohem větší zvolna budujeme ve federalizující se Evropě.
Mám jen jisté obavy z toho, že sochař Petr Váňa by možná mohl tímto nečekaným zvratem v náladě nás lepšolidních sluníčkářů natolik zatrpknout, že by celou loď se sloupem kotvící na Vltavě za měsíčního svitu navrtal nebozízkem a nechal potopit na věky věkův ámen, což by byla podle mne velká škoda, jářku, nebo co.
Tak ať se dílo podaří a ať další důkaz německo-česko-moravsko-slezského bratrství stojí co nejdříve na Staroměstském náměstí. Je to rozhodně lepší, než kdyby tam stála nějaká obří ruská matrjoška, či gigantická beranice.