Už se ten Šmarda konečně zachoval státotvorně? Se nechává k té demisi na kandidáta ministra kultury přemlouvat a upejpá se jako nějaká nafoukaná primabalerína, nebo co. Přičemž je každému jasné, že jedině tento vpravdě heroický čin by mohl jeho rodnou stranu ještě na nějakou dobu spasit a udržet jeho spolustraníky u štědrého státního penězovodu medem a strdím oplývajícího. Možná. Ta ČSSD má ale materiál, jářku, to je fakt na palici a tak, strana a vláda volá. Při té příležitosti se mně tak nějak samovolně vybavila dnes již slavná historická scéna se Zemanovou hůlkou na bývalého premiéra Sobotku namířenou. Pokud jste tuto pamětihodnou událost již náhodou zapomněli, tak tady tu legraci máte v celé své neuvěřitelné kráse a dokonce i s videem:
Abych se přiznal, tak to zmatené hemžení naší sociálně demokratické minority je vlastně tak nějak pod mými rozlišovacími schopnostmi, chybí mně příslušné úchopové instrumentárium (Kajan ©) mikroskopické. Vedle toho, což musím uznat, je brutální hradní dominátor a jeho poslušná subinka ze Strakovy akademie naprosto jiná liga zaručeně hodná zvýšeného zájmu a pečlivé pozornosti. A co se týče premiéra Sobotky, tak ten alespoň nebyl takový papuč jako premiér současný a Zemanovi se přece jenom vzepřel. I když poněkud marně, je nutno dodat. No a tak nezbývá, než čekat na to, až konečně dozraje to Šmardovo tajemné rozhodnutí a nakonec s tím vším sekne, nebo vymyslí jakousi další převratnou sociáldemokratičovinu a tak podobně, abych to zkráceně nazval nějakým poetickým novotvarem:
Show Must Go On!
