Nějak podezřele dlouho nejsme zásobeni on-line siláží ze života Krista Ježíše novodobého alias Grety-jurodivé-zeleno-ekologické věku nezletilého. Co se děje? Ne, že by mně to nějak vadilo, nicméně v době, kdy každý pšouk jakékoliv celebrity je zdlouhavě a ze všech stran okamžitě probírán na sociálních sítích a zároveň se k němu v globální pavučině názor občanů vytvářejících masmédií vyjadřují pisálci všelijací i solidní novináři skrze politické spektrum veškeré a všemi kontinenty napříč, se jedná o mediální ticho rozumem takřka nepochopitelné, řekl bych.
Nedalo mně to a ze zvědavosti jsem začal pátrat po tom, co se vlastně děje. Heuréka-Aleluja! Greta je pořád naživu a jak jsem zjistil na Instagramu, před čtyřmi dny se nacházela se někde v oceánu kousek na západ od Francie pod jihem velké Británie. I dnes je plná optimismu a životní energie zase o kousek blíž k pobřeží USA, jak to tak vypadá. Ufff, to jsem si oddechl. Jsem měl již vážné obavy, že přepadla přes palubu, nebo tak něco hrozivého a podobně, což tomu milému dítěti rozhodně nepřeji. By ji pak museli zfanatizovaní ekologisté nabalzamovat a vycpat slámou jako Rusové Lenina, no a pak vystavit někde v nějakém zeleném mauzoleu na Zeleném náměstí kdesi, nebo co, což si určitě nezaslouží.
Tedy, abych se přiznal, také mně hustě fičí v bedně z globálního oteplování a když se tak občas v práci postupně rozkládám a roztékám při čtyřiceti stupních ve stínu, nejraději bych se odstěhoval někde do Grónska, přesto si myslím, že toto hysterické quasi-náboženské třeštění je spíše kontraproduktivní a co je moc, je skutečně příliš. Tak trochu mne uklidňuje jen skutečnost, že se nejedná o nic nového, neboť různé podobné erupce vypjatého předpubertálního idealismu se v historii lidstva již vyskytovaly, viz třeba křížové výpravy dětí a podobně. I když uklidňuje, no, ehm, ------------ jak bych to řekl, to asi nebude ten správný výraz pro momentální rozpoložení mysli mé.
