Le Pen – Macron Brutal Assault.fr

Ve středu večer se v televizi konala debata dvou kandidátů na příštího prezidenta, vysílala ji i německá TV. Došlo k převratné události, která nemá v poválečné historii Francie obdoby. Všechny debaty posledních dvou kandidátů se doposud nesly v duchu slušnosti a vzájemného respektu. Ve středu večer jsem však sledoval něco mezi pouliční rvačkou a boxem, který rozpoutala hned v prvních sekundách Marine Le Pen obklopená hromadou pestrobarevných papírů s poznámkami plných lží, polopravd a fake news. Od začátku do konce jen útočila a vlastně vůbec nedošlo k tomu, aby hovořila o svém programu.

Jejím cílem bylo vyvést Macrona z míry a rozhodit ho, což se jí nepodařilo. Macron jí klidně vysvětloval ekonomické a jiné nesmysly, se kterými ho napadala, vlastně působil jako Klaus v dobách své největší slávy, když školil novináře, vypadal stejně pedantsky a arogantně, což je asi jeho největší nedostatek. Hovořil zpatra a bez papírků, se znalostí problematiky trpělivě a profesorsky vysvětloval studentce její omyly, bylo to jako zápas Viktorie Plzeň s FC Dolní Kobylisy, nebo tak něco. Le Pen má jako každá socialistka spoustu sociálně ekonomických projektů typu důchod již v šedesáti, návrat k národní měně a podobně, nemá však vůbec relevantně spočítané, jakým způsobem by je financovala. Macron jí právě proto kladl věcné otázky, na které nedokázala odpovědět, nebo jen plácala zmatky. Le Pen vypálila i fake news, která se objevila dvě hodiny před debatou na jakémsi americkém webu, tedy informaci, podle které má Macron tajná konta na Bahamách. Ani tato podpásovka Macrona nerozhodila a ustál ji s klidem. V závěru to celé zhodnotil tak, že se paní Le Pen rozhodla dělat televizní estrádu, a že jí přeje, aby v té kariéře pokračovala. On má zase v úmyslu, aby se stal prezidentem.

Ukecaná trhovkyně tak v televizní diskuzi předvedla, že jako osobnost nemá na to, aby se v přímé volbě mohla stát prezidentkou, což se projevilo ve své panenské nahotě. Ve čtvrtek to prohlásil i její otec, zakladatel Front national. Nejvíce mne rozesmálo, když tato představitelka prý jakési pravice extrémní a bojovnice proti globálnímu kapitalismu označila centristu Macrona za následovníka ultraliberálního pojetí ekonomie z osmdesátých let typu Raegan a Thatcher, to byla skutečná třešnička na dortu.

Ve Francii momentálně došlo k situaci, kdy zhruba dvacet procent voličů inklinuje k extrémní levici typu Chávez, dvacet procent volí národní socialismus, dvacet procent pravo-levý centrismus a dvacet procent republikánskou pravici, sociální demokracie se přitom zcela propadla. Jedná se podle mne o velmi neobvyklé rozdělení společnosti, které patrně v budoucnosti povede k mnoha problémům. Ale, abych se vrátil k nedělním volbám, vyrazil jsem před polednem do obchodu a prošel jsem vedle dvou volebních místností, z nichž ta druhá je na blízkém sídlišti. Plakáty s Le Pen jsou terčem mnoha umělců lidové tvořivosti a plné různých vzkazů jako salope (povětrná ženština), NTM (ekvivalent anglického fuck your mother, tedy spinkej se svou maminkou) a podobně. Na jednom z nich jí dokonce jakýsi pouliční malíř namaloval do úst šulínka, vzpomněl jsem si při tom na jeden slavný obraz Franty R. Čecha, na kterém zvířátka pozorují veliký kosočtverec. Vrátil jsem se domů a láhev Champagne jsem vložil do ledničky. Doufám, že zítra ve Francii zvítězí zdravý rozum a nebudu ji muset vyhodit z okna.

Na závěr několik videí:

Obama podporuje Macrona, vive la France:

https://www.youtube.com/watch?v=mOb9QRPYYx8

Le Pen, statečná bojovnice proti islámskému terorismu, se bojí normálních studentů z gymnázia, před kterými hrdinně prchá bočním vchodem z katedrály v Reims, což se stalo včera odpoledne:

https://twitter.com/fbleuchampagne/status/860446764670779392/video/1

https://twitter.com/LCP/status/860454845542789123